Řidiči nesmí vykládat a nakládat náklad

„Účelem tohoto zákona je upravit povinnosti týkající se nakládky a vykládky zboží, podložek nebo obalů přepravovaných v rámci silniční nákladní dopravy za úplatu vozidly s maximální povolenou hmotností vyšší než 12,5 tuny, jakož i stanovení odpovědností, které v souvislosti s těmito činnostmi náleží dopravcům, dodavatelům, příjemcům a zprostředkovatelům silniční dopravy“, stanoví jedna z novel.

Podle dalšího pozměňovacího návrhu nesmí být tito řidiči nuceni příjemcem přepravy, dodavatelem zboží, zprostředkovateli ani jejich zástupci k provádění nakládky či vykládky zboží, nosičů nebo obalů.

Výjimečně mohou provádět vykládku zboží pouze v případě specializované přepravy, pokud to vyžaduje povaha přepravy a pokud tuto možnost umožňují pracovní smlouvy nebo dodatky k nim uzavřené s jejich zaměstnavatelem.

Jako další výjimka z ustanovení návrhu se za přestupek nepovažuje situace, kdy řidič výslovně a písemně vyjádří souhlas s prováděním nakládky nebo vykládky v souladu s ustanoveními zákona č. 319/2006 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Porušení těchto ustanovení představuje přestupek a je trestáno pokutou ve výši od 5 000 do 20 000 lei uloženou příjemci přepravy, dodavateli zboží nebo zprostředkovatelům, resp. pokutou ve výši od 10 000 do 20 000 lei uloženou dopravci.

Konstatování přestupků a ukládání sankcí stanovených v článku 4 provádí oprávnění pracovníci Inspekce práce prostřednictvím územních inspektorátů práce a pracovníci ISCTR.
Návrh zákona byl Senátem přijat v únoru tohoto roku.

Časopis TIR přináší úplné znění zákona:

RUMUNSKÝ PARLAMENT – POSLANECKÁ SNĚMOVNA

ZÁKON o úpravě povinností týkajících se provádění nakládky a vykládky zboží, nosičů nebo obalů

Poslanecká sněmovna přijímá tento návrh zákona.

Čl. 1. – Předmětem tohoto zákona je úprava povinností týkajících se provádění nakládky a vykládky zboží, podložek nebo obalů přepravovaných v rámci silniční nákladní dopravy za úplatu vozidly s maximální povolenou hmotností vyšší než 12,5 tuny, jakož i stanovení odpovědností, které v souvislosti s těmito činnostmi náleží dopravcům, dodavatelům, příjemcům a zprostředkovatelům silniční dopravy.

Čl. 2. – (1) Řidiči vozidel určených k placené silniční přepravě zboží, jejichž maximální přípustná hmotnost přesahuje 12,5 tuny, nesmí být nuceni příjemcem přepravy, dodavatelem zboží, zprostředkovateli nebo jejich zástupci k provádění nakládky nebo vykládky zboží, nosičů nebo obalů.
(2) Výjimkou z odstavce (1) jsou řidiči vozidel pro silniční nákladní dopravu za úplatu s vozidly, jejichž nejvyšší přípustná hmotnost přesahuje 12,5 tuny, kteří mohou provádět vykládku zboží, a to výlučně v případě specializované přepravy, pokud to vyžaduje povaha přepravy, a pracovní smlouvy nebo dodatky k nim uzavřené s vlastním zaměstnavatelem tuto možnost stanoví.

Čl. 3. – (1) Smluvní ujednání přijatá dopravcem ve vztahu k příjemci přepravy, dodavateli zboží, zprostředkovatelům nebo jejich zástupcům, na jejichž základě by řidiči zaměstnaní dopravcem měli povinnost vykládat nebo nakládat zboží, nosiče nebo obaly, s výjimkou situací uvedených v čl. 2 odst. (2), jsou neplatná.
(2) Jako výjimka z ustanovení odstavce (1) nepředstavuje přestupek situace, kdy řidič vyjádří svůj výslovný souhlas v písemné formě s prováděním nakládky nebo vykládky, při dodržení ustanovení zákona č. 319/2006 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 4. – (1) Porušení ustanovení čl. 2 odst. (1) představuje přestupek a je trestáno pokutou ve výši od 5 000 lei do 20 000 lei uloženou příjemci přepravy, dodavateli zboží nebo zprostředkovatelům, podle okolností.
(2) Porušení ustanovení čl. 3 odst. (1) představuje přestupek a je trestáno pokutou ve výši od 10 000 lei do 20 000 lei uloženou dopravci.

Čl. 5. – (1) Zjišťování přestupků a ukládání sankcí uvedených v čl. 4 provádí oprávnění pracovníci Inspekce práce prostřednictvím územních inspektorátů práce a pracovníci ISCTR.
(2) Při výkonu povinností uvedených v odstavci (1) mohou inspektoři práce a pracovníci ISCTR požadovat doklady o provádění přepravy a mohou provádět kontroly v sídle dopravců, jakož i v místech nakládky nebo vykládky zboží, resp. u dodavatelů, příjemců nebo zprostředkovatelů.
3 Čl. 6. – Do 60 dnů od zveřejnění zákona v Úředním věstníku Rumunska, část I, vypracují Ministerstvo práce, rodiny, mládeže a sociální solidarity a Ministerstvo dopravy a infrastruktury metodické předpisy pro provádění zákona.

Odůvodnění zákona:

V současné době je mnoho řidičů v silniční nákladní dopravě přímo či nepřímo nuceno podílet se na vykládce nákladu, ačkoli tato činnost nespadá do jejich hlavních pracovních povinností.

Tato praxe vede k:

fyzické přetížení řidičů, které představuje riziko pro zdraví a bezpečnost silničního provozu;
neopodstatněné prodlužování pracovní doby a porušování předpisů o době řízení a odpočinku;
konflikty mezi řidiči, zaměstnavateli a odběrateli přepravních služeb.

Účel předpisu

Cílem tohoto právního předpisu je jasně oddělit povinnosti řidičů od povinností cestujících, čímž se zabrání zneužívání a zajistí se ochrana práv zaměstnanců.
Sociálně-ekonomický dopad

Zvyšuje se ochrana zdraví a bezpečnosti řidičů při práci

Snižuje počet pracovních úrazů způsobených manipulací s nákladem.

Vyjasňují se povinnosti mezi dopravcem a příjemcem, čímž se předchází smluvním sporům.

Zvyšuje se úroveň bezpečnosti silničního provozu

Iniciativa výslovně stanoví, že řidiči nesmějí být nuceni nakládat ani vykládat náklad, neboť jejich hlavním úkolem je přeprava a zajištění bezpečnosti silničního provozu.
Výjimky se omezují na speciální přepravu, kde je jejich účast odůvodněna povahou nákladu.

Nutnost regulace

Mezery v legislativě: stávající právní předpisy výslovně nezakazují, aby byl řidič povinen vyložit náklad.

Bezpečnost práce: manipulace s nákladem není součástí náplně práce řidiče kamionu; její vynucování vede k vyčerpání a nehodám.

Dodržování dob řízení a odpočinku: pokud řidiči vykládají náklad, mají méně času na odpočinek, což má negativní dopad na bezpečnost silničního provozu.

Srozumitelnost smluv: eliminuje zneužívání ve vztahu mezi příjemcem a dopravcem.

Zkušenosti jiných evropských zemí

Německo

Německý obchodní zákoník (HGB), § 412 odst. 1, obecně stanoví, že odesílatel („sender“) je odpovědný za nakládku („loading“), stohování („stow“), zajištění („securing“) a vykládku („unloading“) zboží tak, aby byla zajištěna bezpečnost přepravy.
Obchodní smlouvy však mohou stanovit něco jiného – strany se například mohou dohodnout, že tyto úkoly převezme dopravce nebo řidič. HGB umožňuje zavést dodatečné povinnosti na základě smluvní dohody nebo regionálních obchodních zvyklostí.
V praxi řidiči často provádějí vykládku, i když k tomu nejsou smluvně zavázáni – tyto činnosti však nejsou právně sankcionovány jako porušení jasného zákazu. Francie Probíhají odborové diskuse a iniciativy k dialogu, neexistuje však jasný právní rámec, který by byl totožný například s tím ve Španělsku.

Itálie

Itálie má nové předpisy týkající se čekací doby při nakládce a vykládce – například zákon č. 73 z roku 2025, který mění pravidla ohledně čekací doby při nakládce a vykládce.
Ty se týkají spíše kompenzace čekací doby, logistických podmínek a postupů, nikoli úplného zákazu (s jasnými sankcemi) vykládky řidičem mimo specifické situace.
Zdá se, že zatím neexistuje zákon, který by výslovně stanovil, že řidič nemůže být nucen vykládat, s automatickými sankcemi pro příjemce přepravy atd., jak navrhujete.

Španělsko a Portugalsko

Ve Španělsku již od 2. prosince 2022 platí zákon, který řidičům nákladních vozidel o hmotnosti přesahující 7,5 tuny zakazuje účastnit se nakládky a vykládky zboží. Podle iniciátorů návrhu existují i v Portugalsku předpisy, které stanoví sankce za to, že jsou řidiči nuceni nakládat a vykládat zboží.

Zdroj : Sludo.cz