Rozhodnutí Evropského parlamentu je pokračováním řešení zavedených v reakci na válečnou krizi, ale také politickým signálem o pokračování užší spolupráce mezi Společenstvím a Ukrajinou. Dohoda, původně uzavřená v červnu 2022, měla mimořádný charakter – usnadnila přepravu pohonných hmot, humanitární pomoci Ukrajině, jakož i vývoz obilí a oceli z Ukrajiny do EU. Vzhledem k probíhající válce a stále narušené dopravní infrastruktuře Ukrajiny se uvažovalo o tom, že zachování bezcelního a bezpovolenkového přístupu ukrajinských dopravců na trh Společenství je opodstatněné.
Podle nové verze dohody musí řidiči mít doklady potvrzující jejich oprávnění k provádění mezinárodní dopravy a musí na čelní sklo vozidla umístit speciální nálepku s uvedením, že doprava je prováděna za podmínek stanovených v dohodě. Byla také zavedena ochranná doložka, která umožňuje dočasné pozastavení jejího uplatňování v konkrétních regionech v případě vážného narušení místního dopravního trhu.
Po schválení Evropským parlamentem bude dohoda o silniční dopravě mezi EU a Ukrajinou nyní předložena Radě EU ke konečnému schválení.
Ekonomický růst, nebo nerovná konkurence?
Rozšířená dohoda není jen logistickým aspektem – je také zkouškou evropské solidarity a výzvou pro rovnováhu dopravního trhu. V Polsku toto téma vzbuzuje zvláštní emoce. Odborníci hovoří o výhodách pro ekonomiku, ale dopravci o ztrátě ziskovosti a konkurenceschopnosti.
Analýza Polského ekonomického institutu (PIE) týkající se ekonomických důsledků integrace Ukrajiny s EU pro střední Evropu ukazuje, že ačkoli prodloužení dohody může negativně ovlivnit některá průmyslová odvětví v Polsku, celková bilance posílení vztahů s Ukrajinou pro naši ekonomiku je pozitivní . Polsko je největším dovozcem ukrajinského zboží do EU (18 % dovozu v roce 2024 v hodnotě 4,3 miliardy EUR) a náš vývoz na Ukrajinu se v letech 2021–2024 více než zdvojnásobil. PIE naznačuje, že další otevírání trhu a budoucí vstup Ukrajiny do EU by mohly Polsku přinést růst HDP o 0,17 %.
Zisky se projevují především v odvětvích, jako je logistika, velkoobchod a maloobchod, strojírenství, ale i textilní a oděvní průmysl a stavebnictví . Právě tato odvětví na Ukrajině mohou zaznamenat největší nárůst produkce, což se projeví ve zvýšené poptávce po dovozu ze středoevropských zemí, včetně Polska. Obzvláště důležitá jsou také odvětví, na která se vztahují kvóty v rámci DCFTA, jako je obilí, maso a cukr, protože mají potenciál zintenzivnit obchod, což se může projevit ve zvýšené poptávce po dopravních službách.
Export, zejména z východních regionů Polska, by mohl i nadále růst, ačkoli zisky půjdou především velkým logistickým operátorům, vývozcům a výrobcům s potenciálem zvládat zvýšené objemy, zatímco malé dopravní společnosti působící na trhu bez smluv s velkými subjekty by mohly být marginalizovány.
Polští dopravci: trh pod tlakem, firmy vypadávají ze hry
Jak varují zástupci Asociace mezinárodních silničních dopravců, skutečné dopady dohody mezi EU a Ukrajinou dalece přesahují původní záměry. Prezident Jan Buczek upozorňuje, že dohoda své předpoklady změnila už dávno. Prezident ZMPD ve svém prohlášení pro Strefa Biznesu poukázal na to, že dohoda měla umožnit Ukrajincům vyřizovat přepravu související s válkou a humanitární pomocí, zatímco dohoda „umožňovala vozidlům z Ukrajiny odjíždět prázdná pro naložení nákladu“.
Ukrajinští dopravci jsou v zahraničí již více než dva měsíce a provádějí přepravu hluboko do EU, čímž vytlačují polské firmy z trhu. Průměrné náklady na práci a fiskální zátěž na ukrajinské straně jsou mnohem nižší, což vede k nerovné konkurenci.
Hranice mezi Polskem a Ukrajinou: diskriminace a umělé fronty
Dalším problémem jsou pohraniční reálie. Polští dopravci obviňují ukrajinskou stranu z vytváření tzv. umělých front, které slouží ve prospěch místních dopravců . Statistiky ukazují, že v květnu prošlo hraničním přechodem v Dołhobyczów 2,9 tisíce kamionů, ale záznamy o kamionech byly smazány až 1,8 tisíce.
Podle dopravců elektronická fronta blokuje polské kamiony a řidiči musí na vjezd do Polska čekat několik dní. Předseda Výboru pro ochranu dopravců a zaměstnavatelů v dopravě Rafał Mekler v rozhovoru pro „Rzeczypospolita“ vysvětluje, že zatímco polští řidiči tráví ve svých vozidlech týden, ukrajinští řidiči čekají na fronty doma, a proto naši východní sousedé generují polským dopravcům dodatečné náklady. Polské firmy tak mají nejen problémy s včasnými objednávkami, ale také nesou značné provozní náklady, což je činí nekonkurenceschopnými.
