Minulý týden reagoval komisař EU pro dopravu Apostolos Tzitzikostas na dotaz, který byl vyvolán říjnovým rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie (SDEU)
o zrušení požadavku na vrácení nákladního vozidla .
Podle poslanců byla povinnost navracení klíčovým prvkem balíčku mobility a nástrojem pro boj s nekalou soutěží tím, že odrazuje od zakládání „poštovních“ společností v odvětví silniční dopravy. Dotázali se Evropské komise (EK) na možná opatření k řešení důsledků zrušení a na to, zda EK zadá studii, která by posoudila účinky nyní již neplatné nařízení během doby jeho platnosti.
Postoj EK
Komisař Tzitzikostas potvrdil, že rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 4. října 2024, které zrušilo ustanovení o vracení kamionů, má v právním rámci EU přímý účinek. Vysvětlil, že podle článku 264 Smlouvy o fungování Evropské unie musí být nařízení považováno za neplatné.
Komisař poznamenal, že toto ustanovení původně nebylo součástí návrhu Komise. „V době jeho přijetí Komise uvedla, že povinnost návratu povede k neefektivitě v dopravním systému a povede ke zvýšení emisí, znečištění a přetížení,“ uvedl s odkazem na studii z roku 2021, která posuzovala potenciální dopady opatření.
Tzitzikostas dále potvrdil, že EK nemá v úmyslu navrhnout novou legislativu, která by zrušené pravidlo znovu zavedla. Ujistil však poslance, že EK je i nadále odhodlána implementovat balíček mobility I, který zajistí dobře fungující vnitřní trh, spravedlivou hospodářskou soutěž a zlepšení sociálních podmínek pro řidiče. Komisař se také zavázal, že bude sledovat veškeré nepříznivé dopady zrušení, zejména na pracovní podmínky řidičů, a podle potřeby přijme vhodná opatření.
Reakce průmyslu
Evropské spediční sdružení CLECAT uvítalo stanovisko Komise, které se smířilo s jejími obavami ohledně nezamýšlených důsledků povinnosti vrátit kamion. CLECAT ve svém prohlášení zopakoval svou výzvu k účinné implementaci balíčku mobility s cílem podpořit spravedlivý a efektivní trh a zároveň zlepšit pracovní podmínky řidičů.
Kontroverzní opatření
Požadavek, aby se nákladní vozy vrátily na registrovanou základnu jejich společnosti, byl jedním z nejspornějších aspektů balíčku mobility. Původně byly do nařízení zahrnuty dokonce i přívěsy a návěsy. Po výrazném odporu ze strany odvětví dopravy byl však rozsah omezen na motorová vozidla a jízdní soupravy.
I přes tuto úpravu zůstalo opatření pro řadu dopravců zátěží. V reakci na to Polsko, podporované Litvou, Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem, Maltou, Kyprem a Belgií, podalo v říjnu 2020 stížnost k SDEU. Země tvrdily, že ustanovení negativně ovlivnilo životní prostředí, provoz evropských dopravců a širší ekonomika.
V listopadu 2023 vydal generální advokát Giovanni Pitruzzella stanovisko podporující Polsko a jeho spojence, v němž kritizoval nedostatečné odůvodnění opatření a zdůraznil jeho dopad na životní prostředí. SDEU přijal toto odůvodnění v říjnu 2024, čímž požadavek zrušil. Soud zjistil, že zákonodárce EU neposkytl dostatečné důkazy, které by ospravedlnily přiměřenost pravidla.

Strojový překlad