Automobilový průmysl „ve smrtelném nebezpečí“: EK představila plán pro evropský automobilový průmysl

EK chce mimo jiné dát výrobcům více času na přizpůsobení se přísnějším emisním limitům CO2.

Text byl přeložen automatickým nástrojem, což může vést k určitým nepřesnostem. Děkujeme za pochopení.

Vzhledem k tomu, že evropský automobilový a dopravní průmysl prochází hlubokými a transformačními změnami, Komise vidí naléhavou potřebu podniknout kroky k ochraně evropského automobilového průmyslu a k zajištění správných podmínek pro fungování Evropské unie.

„Evropský automobilový průmysl se nachází v bodě obratu a my jsme si vědomi výzev, kterým čelí. Proto jednáme rychle, abychom je oslovili. Základní otázka, kterou musíme společně zodpovědět, zní: co ještě chybí k tomu, abychom uvolnili inovační sílu našich společností a zajistili silný a udržitelný automobilový sektor?“ řekla Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise.

Na konci ledna se Ursula von der Leyen setkala s předními představiteli evropského automobilového průmyslu ze společností jako Renault, Volvo a Volkswagen, spolu se sociálními partnery a zájmovými skupinami, aby zahájila strategický dialog o budoucnosti evropského automobilového sektoru.

„Tento dialog byl začátkem kolaborativního procesu zaměřeného na řešení klíčových výzev, kterým toto odvětví čelí, a zajištění jeho úspěchu jako klíčové hybné síly evropské ekonomiky,“ zdůraznila EK.

Výsledkem tohoto dialogu je komplexní akční plán, který včera představil Apostolos Tzitzikostas, komisař EU pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch.

Smrtelné nebezpečí pro sektor

Několik hodin před představením akčního plánu poskytl jeden z komisařů účastnících se dialogu Stéphane Séjourné (místopředseda Komise pro prosperitu a průmyslovou strategii) rozhovor francouzské tiskové agentuře AFP.

„Evropská komise vychází ze své naivity, chrání a organizuje sektor a dává mu šanci stát se konkurenceschopnějším,“ zdůraznil Séjourné.

„Evropský automobilový průmysl je ve smrtelném nebezpečí. Proto Evropská komise navrhuje integrovaný plán, který toto odvětví chrání (…). Toto je průlomový okamžik pro toto odvětví,“ řekl Séjourné agentuře AFP.

Podle komisaře podíl elektromobilů, které jsou stále příliš drahé, na trhu EU poprvé klesl v roce 2024 na 13,6 %.

 „Kvůli stimulaci poptávky Komise zkoumá ‚povinnosti‘ uložené společnostem ekologizovat své vozové parky,“ vysvětlil komisař EU.

Plán pro automobilový průmysl EU

Komisař EU Apostolos Tzitzikostas včera představil plán na podporu automobilového průmyslu a „uvolnění jeho inovační síly“ udržením silné evropské výrobní základny a vyhýbáním se strategickým závislostem. Za tímto účelem Komise plánuje vyčlenit 1,8 miliardy EUR na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce surovin pro baterie.

„Evropa se chce stát nezávislou na dovozu zahraničních baterií a stimulovat ekologii evropského automobilového průmyslu,“ řekl komisař Tzitzikostas.

Pro Evropu je podle EK klíčové také dosáhnout nákladově konkurenceschopné výroby článků v EU, která by pokryla velkou část poptávky po bateriích a vytvořila evropskou přidanou hodnotu v celém dodavatelském řetězci.

Automobilky v EU zaostávají v klíčových technologiích. S cílem pomoci odvětví přechodu na AI poháněná, propojená a automatizovaná vozidla zahrnuje akční plán investici 1 miliardy eur do inovací.

 „Náš cíl je jasný: zajistit, aby se příští generace vozidel nejen vyráběla v Evropě, ale také aby se v Evropě vytvářely inovace poháněné evropskou technologií,“ řekl Tzitzikostas.

Vzhledem k nedostatečné nabíjecí infrastruktuře pro elektromobily v Evropě navíc Komise plánuje její rozšiřování urychlit a v letech 2025–2026 na tento účel vyčlení 570 milionů eur.

Velmi důležitým prvkem plánu představeného v Bruselu je větší flexibilita, pokud jde o dodržování emisních norem CO2.

„Emisní normy EU pro nová auta a dodávky poskytují investorům dlouhodobou jistotu a budou zachovány. Musíme však být také pragmatičtí. Namísto každoročního dodržování požadavků umožníme společnostem dosáhnout svých cílů v průběhu tří let – 2025, 2026 a 2027. Pokud společnost nedosáhne výkonu v jednom roce, musí to kompenzovat lepším výkonem v následujících letech. A naopak, pokud společnost překročí své cíle v roce 2025, bude mít větší flexibilitu v letech 2026 a 2027. Urychlujeme také revizi předpisů o emisních normách CO2 a přesouváme ji z roku 2026 na třetí a čtvrté čtvrtletí roku 2025,“ řekl Apostolos Tzitzikostas na tiskové konferenci.

Souběžně s tím EK pracuje na způsobech, jak zvýšit poptávku po evropských vozidlech s nulovými emisemi. Akční plán obsahuje opatření, která poskytnou pobídky k přechodu na vozidla s nulovými emisemi a posílí důvěru spotřebitelů prostřednictvím konkrétních opatření, jako je zlepšení stavu baterie a opravitelnosti.

 „Na podporu této změny se členské státy vyzývají, aby poskytovaly daňové úlevy pro vozidla s nulovými emisemi,“ dodal Tzitzikostas.

„Na globálním trhu je tolik nevyužitého potenciálu, pokud jde o inovace a čistá řešení. Chci, aby náš evropský automobilový průmysl zaujal vedoucí pozici. Budeme podporovat domácí výrobu, abychom se vyhnuli strategickým závislostem, zejména pokud jde o výrobu baterií. Budeme se držet našich dohodnutých emisních cílů, ale s pragmatickým a flexibilním přístupem. Naším společným cílem je udržitelný, konkurenceschopný a inovativní automobilový průmysl v Evropě, který prospívá našim občanům, naší ekonomice a našemu životnímu prostředí,“ uvedla Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise.

Nejen „elektrika“

Německá asociace pro dopravu a logistiku DSLV vítá a podporuje přeorientování automobilového průmyslu na jiné technologické cesty. Přístup „well-to-wheel“ v evropském právu podle asociace zpomaluje rychlé úspěchy při snižování emisí CO2 v silniční nákladní dopravě.

Sdružení proto spolu s více než 80 dalšími asociacemi a společnostmi již silně prosazovalo zavedení korekčního faktoru oxidu uhličitého (CCF) do evropského nařízení o CO2 pro vozové parky užitkových vozidel v roce 2023, který by zohlednil redukční potenciál obnovitelných biopaliv, jako je HVO100 nebo bio-LNG.

Organizace se domnívá, že zaměření na elektrická užitková vozidla v legislativě EU je příliš krátkozraké na to, aby umožnilo rychlou dekarbonizaci odvětví silniční nákladní dopravy.

 „Problémem není spalovací motor, ale emise z fosilních paliv. Proto je tak důležité, aby použitá energie přispívala ke snižování emisí CO2. To platí stejně pro alternativní paliva jako pro zelenou elektřinu vyráběnou pro baterie,“ komentoval Dr. Micha Lege, viceprezident DSLV.

Současné cíle EU jsou podle organizace stále daleko od dosažení.

Ve většině členských států EU rozšiřování sítě nedrží krok s poptávkou a pro těžká elektrická užitková vozidla chybí nabíjecí infrastruktura.

„Vzhledem k předpokládanému nárůstu nákladní dopravy na evropských silnicích nelze klimatických cílů včas dosáhnout bez obnovitelných alternativních paliv. Zaměřit se musí na výsledek – dodavatelský řetězec bez CO2 – a ne na jedinou technologii,“ varoval Lege.

Jakmile bude nabíjecí infrastruktura v členských státech EU připravena a bude moci být poháněna levnou zelenou elektřinou, lze podle DSLV ekonomicky využít elektrické nákladní vozy ve vybraných logistických aplikacích.

„Nicméně je před námi ještě dlouhá cesta,“ zdůraznila organizace.

„Každý, kdo nyní stanoví konečné datum pro spalovací motory v nákladních automobilech, nadělá pro ochranu klimatu více škody než užitku,“ dodal Lege.